Operation southern spear: ztráta peněz, ne zmenšení kokainu

Operace Jižní jehlatá, jak se ukázalo, je další z mnoha neúspěšných snah americké vlády bojovat s pašeráky. Zpět v roce 2019 jsme se potýkali s bombardováním rybářských lodí v Karibiku – operace, která údajně měla znemožnit pašerákům obchodovat. Výsledky? Žádné.

Zklamání v číslích: dea odhaluje skutečnost

Podle nedávného hodnocení, které prozkoumala The Washington Post, analytici DEA zjistili, že tyto útoky nijak neovlivnily nabídku nebo cenu kokainu v USA. Pašeráci se totiž začali obracet k jiným metodám – větší lodím, operujícím blízko pobřeží, kde se je americká vojska bojí zasahovat. Je to, jakoby se daň z neúspěšných plánů zvyšovala.

Změna strategie: letadla a tábořiště na hranici

Změna strategie: letadla a tábořiště na hranici

Zpráva DEA dále uvádí, že pašeráci se spoléhají na letadla, která odstartovávají z tajných letišť na hranici mezi Kolumbií a Venezuelou a míří na Guyanu a Surinam. Je to jako kdyby se snažili proklouznout pod obecnou bezpečnostní kontrolu. A to vše za účelem vyhnout se americkým silám. Zásadní je, že se vyhnou palbě.

„Koule se vždycky roztříští“ – dea o neúčinnosti operace

„Koule se vždycky roztříští“ – dea o neúčinnosti operace

Jak jeden z úředníků DEA prohlásil pro The Post, „Když stlačíš balónek na jedné straně, vždycky se roztříští na druhé straně. Vždycky najdou slabá místa a využijí je.“ Je to cynická, ale překvapivě trefná metafora. Znamená to, že se s pašeráky dá bojovat jen tak, dokud neobjeví, kde je největší riziko. A oni se vždycky objevují.

Parnellova výmluva: „detekce, narušení, rozbití“

Generální prokurátor Sean Parnell, přesně tak, jak by to měl říct nějaký typ, argumentuje, že Operace Jižní jehlatá „dokonale plní to, co bylo navrženo: detekovat, narušit a rozbít označené teroristické organizace a sítě, které spoléhají na pašeráctví, generují ilegální příjmy a ohrožují bezpečnost USA a západního pobřeží Ameriky.“ Ale je to jen další opakování. Je to jako opakovat, že se snažíte střílet do prázdna.

Ironie osudu: zpomalení, ne eliminace

A ten detail… Zatímco Parnell hovoří o „systémovém tření“, připomíná si, že pašeráci se po desetiletích neustále přizpůsobují. Znamená to, že se snažíme chytit síť, která se neustále mění? A co se stalo s těmi tisíci ryb, které se mohly zachránit, když jsme se zaměřili na rybářské lodi? Jenom další zbytečná ztráta.