Scottova hudba: zpěvačka, herezka a neustálý proces
Naomi Scott, jméno známé především z adaptací klasických pohádek, skrývá za sebou mnohem složitější a fascinující hudební cestu. Její příběh není o tom, že by se jednoduše odhodlala stát zpěvačkou, ale o neustálém hledání sebe sama a svého hlasu, a to i přes nečekané obraty osudu.
Od chvály v kostele k popovým guru a hereckým rolím
Dětství v Londýně, zpěv v místní církevní kapele a poslechy Janet Jackson a Kate Bush přes Windows Media Player – to vše tvořilo základ jejího hudebního smyslu. Po osmnáctiletém věku ji spatřil Kéllé Bryan a Scott se začala věnovat psaní písní, s cílem jednou stát se sólistkou. Spolupráce s Xenomanií, jednou z nejvýznamnějších britských popových skupin, ji posunula dál, ale herecká dráha ji překvapila a odvedla ji od původního plánu.
„Quarter-life identity crisis“ – to tak Scott popisuje období, kdy se rozhodla vrátit k psaní písní. „Cítila jsem se jako dívka v procesu – a stále jsem,“ říká. „To se stalo mým mottem a filosofií, prakticky úplně vším.“ Její první album, F.I.G., je důkazem této neustálé evoluce a experimentování.

Sonic paleta plná inspirací
F.I.G. je směsicí R&B, alternativního popu, soulu, funku a 80. let, inspirovaná umělci jako Janet Jackson, Prince a Solange. Produkční spolupráce s Dev Hynem, blízkým přítelem a mentorem, dodala albu hloubku a osobitost. Scottova snaha o autenticitu se projevuje v každém tónu, v každé aranžmá.
„Nechci se řídit čísly,“ sdílí. „Chci, aby lidé slyšeli proces, ne jen konečný produkt. Chci, aby hudba mluvila sama za sebe, ať už to lidé pochopí, nebo ne.“

Diy přístup a živé vystoupení
Scottova cesta k hudbě je plná překvapení a nečekaných obratů. Vytvořila si vizuální identitu albumu s minimem rozpočtu, využívajíc netradiční prostředí a lokální talenty. Video k písni „Cherry“ natočené na fotbalovém hřišti s dívčí fotbalovou sestavou, s Vivienne Westwood kabátem a třpytivými brýlemi, je naprosto typické pro její přístup. Scott plánuje evropské festivaly a podporu Jessies Ware na její tour. A co živé vystoupení? „Chci, aby to bylo jenom já a dva hudebníci,“ říká. „Chci, aby to bylo jednoduché, ale zároveň plné energie.“
Scottova hudba je o neustálém hledání, o přijímání nejasností a o důvěře v proces. Je to o dívce, která se stále vyvíjí a snaží se najít svůj vlastní hlas. A to je, co ji dělá tak zajímavou.
